neděle 14. března 2010
Obilné verše
Z cyklu Kořenové impulsy
Dojídám dort neřesti.
Dojídám dort neřesti,
už nezbyl ani kousek,
to perverzní vale radosti,
v hlubině kapající noci.
Šlehám dortem přes pysky,
ahedonie touhy,
skráně tepající přísností,
ekzémy a tkáně.
Koloušku! Koloušku! Pojď sem a polož mi čelo na čelo!
Plýtvání energie
enormní snahou.
Jak bača se líně válet
v lůně Vlasty Chramostové,
opěvovat ptáky,
pentlit se při rozednění,
a snít.
Kdo ocení znovu moje dorty?
To pečivo trapnosti a rozhřešení?
Pálení palačinek před světnicí vztahu?
Houska vytáček a rohlík nečekaného výpadu.
Kolem projel fekální vůz-
je čas žít, a čas umírat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
ó!!! mě to prostě baví
OdpovědětVymazatšvížné dorty!
OdpovědětVymazataha tak to je fekální vůz, myslel jsem, že to byl popelářský vůz . . každopádně tam je ta mo/hutnost popelářského vozu
OdpovědětVymazat